Tohle krásné video mi připomnělo příspěvek, který před několika dny napsala má žena a který se týkal porodu beze strachu. Inspirovala mě svým textem ke komentáři na téma, jak porod beze strachu ovlivňuje partner, otec dítěte. S odstupem několika dní jsem se rozhodl to téma ještě víc rozvést a podělit se s vámi o to, jak proměnit strach a překážky v něco magického – nikoliv v příležitosti, v něco magického. Tento rozdíl je zásadní, jak uvidíte.
Alenka ve svém článku uveřejněném na Facebooku 1. 10. 2024 správně poznamenává, že rodit beze strachu neznamená necítit strach, ale vzít ho na vědomí a jednat ze své síly, ne v reakci, ovládaná strachem.
To, co se v oblasti zrození příliš neprobírá, je role partnera, otce dítěte. Ten, jakkoliv to nebývá zvykem vnímat, prochází obdobím těhotenství se svou ženou. Ačkoliv fyzicky nenese dítě ve svém těle tak jako žena, týká se ho těhotenství po stránce psychické i fyzické. Spouští řadu transformačních výzev a obav. Pokud muž, otec, není schopen udržet prostor a procítit a integrovat strachy, které pro něj v rámci těhotenství jeho ženy vyvstávají, stává se pro ženu dalším polem strachu, se kterým se ona musí vyrovnat.
V širším úhlu pohledu je početí, těhotenství i porod neustálou spoluprací tři bytostí: muže, ženy a dítěte. Strachy, které neunese muž, nevyhnutelně zatíží ženu, a ty, které neunese ona, postihnou dítě. Je tedy úplně klíčové, aby oba rodiče vnímali a jednali v souladu a společně byli prostorem, do kterého mohou přijít jakékoliv obavy, ale který se žádné z nich nepoddá.
Je například nemyslitelné, aby když žena cítí, že chce rodit v bezpečí domova, porodnice, pouze s asistentkou nebo i neasistovaně, měl muž jiný, než podporující postoj. Pokud jej nemá a je ovládaný svých strachem a přesvědčeními, má to devastující vliv na její pocit bezpečí, silně to zasahuje energetické, psychické i fyzické tělo ženy a tedy i dítěte.
Stejné principy platí v rodičovství, ale i v podnikání. Když proměníme překážky – tedy vzorce chování vytvářené strachem – pak se může stát zázrak. Pokud například nepošleme děti automaticky do školky nebo do školy, můžeme se stát svědky něčeho magického – tak jako ve videu, kde maminka přijala potřeby své malé holčičky, která nechtěla sedět sama v hledišti a odtančila své soutěžní vystoupení společně s ní. Kdyby ji vykázala, obě by byly ve stresu, dívka by nejspíš plakala. Kdyby tančila bez ní, mohla by předvést parádní výkon a třeba i zvítězit. Ale když tančila s ní, vzniklo něco magického, co nejenže nezanechává pocit smutku nebo zlosti, ale hodnotou dalece přesahuje i očekávaný výsledek sportovního vítězství.
Když se muž podívá do tváře svému strachu a přijme potřeby své těhotné ženy, aniž by se ztotožnil s jejími obavami, mohou nakonec oba zjistit, že všichni strašáci, kteří se týkali zdraví, polohy dítěte nebo bolesti a komplikací při porodu, se rozplynuli. Když se rodiče nezaleknou potřeb svých dětí a vzorců strachu, které sami dostali do vínku, spojí s dětmi svůj život, uzpůsobí ho: nechají je spát s nimi v jedné posteli, nepošlou je do jeslí, školky nebo školy, neutečou před nimi do práce.
V podnikání také platí, že strach, který neustojí majitelé a partneři společnosti, zatíží manažery a strach, který neustojí manažeři, dopadne na řadové zaměstnance a v konečném důsledku projeví ve vztahu a spolupráci s klientem. Je zde výzvou, podobně jako v rodičovství nebo při příchodu dítěte na svět, nesáhnout na „pomocné prostředky“, které se zpočátku, optikou strachu, zdají být nezbytné ke změně či kontrole okolností, ale samy o sobě jsou omezující a nákladné. Může vyvstat čas, kdy přirozeně přijde čas investice do různých „věcí“, ale pokud na kontrole, soupeření a cílech stavíte své podnikání, rozbíjí vám to kouzlo, magii, o které píši. Můžete si manipulací s okolnostmi vytvořit příležitosti. Ale když autenticky investujete do sebe, nikoliv do toho, co chcete, vzniká pohyb, který lze nazvat magií. Příležitosti můžete za určitých podmínek zúročit. Musíte je chytit a dotáhnout do konce. Magie je samotný výsledek – žádné „chytání“, žádné „dotahování“. Přirozený pohyb. Mijamoto Musaši v Go Rin no Šo píše o pohybu jediného rytmu.
To je místo, které ukazuji všem, se kterými se setkávám – rodičům, otcům a maminkám, i těm, kdo řídí firmy nebo sami podnikají.
A co je to „investovat do sebe“? Tohle téma má mnoho rovin a stejně mnoho mýtů. O něm si můžeme popovídat při vzájemné spolupráci nebo vám to třeba ukáži v některém z dalších textů. Ostatně číst si o něčem a vědět, je jedna věc a žít to, je věc úplně jiná.