Ukazuje se velmi zřetelně, že ústředním tématem podzimu a konce roku je autentická víra v sebe, ve svůj cit, v život.
To je nesmírně těžké místo pro každého člověka, protože jsme běžně hnáni hrůzou ze selhání a nejistotou pocházející z pocitu vlastní nedostatečnosti.
Čas roku Draka spěje ke svému konci a s ním se do popředí dostává to, co jsem avizoval na jeho začátku: Stín Matky. To je téma vnitřního Zrádce. Je to výzva, která nám zrcadlí cenu našeho pocitu bezpečí, a to, za co jsme ochotni se zradit či prodat svou duši.
Můžeme se rozhodnout pro život s nejvyšším záměrem anebo se můžeme rozhodnout pro nějakou lež, nějakou výplň či náhražku. Netýká se to jen archetypu Zrádce, ale také archetypu Sabotéra či Prostitutky, tedy archetypů, které jsou přítomné a aktivní v psychice každého člověka naší doby a představují strážce naší sebehodnoty a autenticity.
Pozoruji ohromné sbíhání, jehož energie je už plně v běhu a které bude kulminovat v průběhu prosince - v době Vánoc. Je to čas velké temnoty. Sbírá se a hrozí. Vnímám, jak vysává z lidí sílu. Je vyčerpávající. Ovšem jakkoliv to zní děsivě, je to nesmírně silná příležitost. A cítím, že je vzácná. Je totiž nejisté, kdy se bude opakovat podobná energetická konstelace v takovém rozsahu.
Příležitost - ale k čemu? Nezradit se - tak jako vždy, jako obvykle. Věřit si, věřit svému pocitu. Věřit životu a postavit se temnotě v sobě a potažmo kolem sebe. Ne bojem, ne útěkem. Stoupnout si do své pravdivosti (nikoliv "pravdy") - a stát pevně ve své prostotě, tiše, odhodlaně se vším všudy, i se vší tou hrůzou, kterou okolnosti, lidé či vlastní mysl mohou manifestovat. Stoupnout si a dívat se temnotě do tváře a neuhnout i kdyby cenila zuby, i kdyby byla bezednou hlubinou hrozící nás odsoudit, uvěznit nebo pozřít za živa.
Jak píše hrdinka filmu Hodiny (The Hours) ve svém dopise na rozloučenou:
"Dear Leonard, (Drahý Leonarde,)
to look life in the face. (dívat se životu do tváře)
always to look life in the face (vždy se dívat životu do tváře)
and to know it for what it is (a vědět, co je zač)
at last to know it (nakonec to pochopit)
to love it for what it is (milovat ho takový jaký je)
and then - to put it away." (a pak - ho odložit)
Řiďme se svým citem a věřme mu, i kdyby se nám třásla hrůzou kolena. Nestarejme se o to, jestli přežijeme nebo si udržíme práci či partnera nebo něco jiného. Nepřestávejme se dívat životu do tváře a projdeme Stínem Matky, Tlamou hada.
A když všechna ostatní světla zhasnou - buďme světlem sami sobě.