První věta, která mě napadá, je tato: ženy nás muže musí zachránit, ne nahradit - spojit se s námi, ne se vymezit a odpojit. Zatím, zdá se, se děje to druhé. Ženy dnes začínají vládnout mnoha profesím v bankovnictví, v právnických firmách, účetních firmách i jinde. Více než padesát procent manažerů v USA jsou ženy a z patnácti nejvlivnějších profesí, u kterých se předpovídá nejvyšší růst v následujících deseti letech, jsou jen dvě, kterým nedominují ženy. Ženy, podle údajů z USA, začínají také vydělávat více, než muži, a to zejména jsou-li bezdětné a neprovdané. Tyto ženy jsou podle průzkumů, které šokovaly jejich zadavatele, budoucí kupci rodinných domů! Ne mladí muži, nebo úspěšní podnikatelé, ale mladé, bezdětné, nevdané ženy. Ženy se pomalu začínají se stávat živitelkami rodin. Alespoň to tvrdí Hanna Rosin ve své přednášce "A new data on rise of women".
Jeví se, že muži opouštějí pozice moci a k moci se dostávají ženy. Ale moc vždy slouží jen sama sobě. Není nic krásného ani přitažlivého na ženě chodící do práce „od do“ a vracející se vyčerpaná domů, neschopná věnovat svou laskavou pozornost rodině a dětem, neschopná žít bez chůvy nebo uklízečky. Není nic okouzlujícího ani sexy na udřené samoživitelce s maskou společensky vytížené a pracovně úspěšné ženy.
Moc slouží vždy jen sobě, jen tomu, aby rostla. A používá lidi jako baterky. Po tisíce let používala muže a dala jim za to formální společenskou a politickou převahu nad ženami. Teď, když se zdá, že už muži „nemají co dát“, přitahuje moc novou oběť, ženy. A ony, po tisíce let utiskované, po tisíce let matky těch mužů, kteří jim vládli, matky, které své syny začaly vychovávat tak, aby jednou přišla ta chvíle, kdy muž nebude mít moc nad ženou, jsou silně přitahovány touto vidinou.
Ženy jsou dnes ty, které oplývají mocí. Ženská síla převažuje a převyšuje mužskou. "Utlačuje ji," řekla mi jedna žena, bezdětná podnikatelka a dodala: „Ženy mají syrovou moc, ale nezvládají ji, protože jí schází mužský element. Kluci jsou už „malí chlapi“, ale nikdo jim neřekne, co dělat a není jim vzorem. Je potřeba pozornost věnovat mužům. Teď je chyba, že pozornost je upřena na ženu, ... žena neví, co s tou silou dělat.“ Ano, mužský element je ten, který dává řád a tvar. Mužský element je světlo, je to síla Nebe. Ženský element ve své syrové podobě je síla Země, temnota, schopnost plodit. Bez řádu Nebe, bez světla mužské síly, zrodí ženská síla pouze chaos. Bez Nebe je Země jalová, zmrzlá poušť.
Bylo by tragédií, pokud by ženy podlehly moci, protože to vidí u mužů. Bylo by neštěstím, kdyby usilovaly o falešné zadostiučinění po stovkách let příkoří. To by znamenalo úpadek – nejen žen. Pokud ženy nepochopí svou roli v této proměně a „stanou se muži“, výsledkem by se symbolicky mohlo stát, že už tu nebudou žádné skutečné ženy. To je však naštěstí nereálný scénář – i protože je tu stále větší počet žen, které cítí, že to není v pořádku a mají sílu s tím něco dělat a začít při tom u sebe.
Ženy byly po tisíciletí léčitelkami těla i duše. Byly učitelky, šamanky, vizionářky. Byly matkami, pečovatelkami a ochranitelkami. Byly studnicí moudrosti, znalkyněmi bylin, přírody a jejích cyklů, strážkyně svatyní a ohně, duší míst, kterým říkáme domov nebo rodinný krb. A ano, ženy byly ve výjimečných případech také bojovnice.
Čím byli muži a jak je to s nimi dnes? Mužská síla je zdecimovaná kulturou moci. Je zavřená v železné krabici, o které hovoří Tony Porter ve své přednášce "A call to a man". V té krabici jsou podle něj následující položky: Muži nepláčou ani otevřeně neprojevují své emoce (kromě hněvu), neukazují slabost ani strach, předvádějí moc a nadvládu (zejména nad ženami a dětmi), agresivitu a dominanci, jsou ochránci, ale nesmějí být „zženštilí“, jsou heterosexuálové, ne teplouši, jsou vzorem síly, atletičnosti, tvrdosti a odvahy, umějí se rozhodovat a nepotřebují pomoc, vnímají ženy jako majetek, který vlastní. Dodal bych ještě jednu věc do krabice: muži vydělávají peníze, jsou stroje na vydělávání peněz.
Jaká je ve skutečnosti mužská síla? Tvrdím, že je tvořivá. Muž je podnikatel. Ale nepleťte si slovo podnikat s významem „vydělávat peníze“. Znamená to tvořit, objevovat, ale také vytvářet prostředí či hospodařit. Muž je hospodář, zahradník v tom božském slova smyslu. To vyžaduje skutečnou odvahu, sílu, vytrvalost a spolupráci. Mužská síla je z principu uzavřená, pevná, pronikající. Tak jako jang, je dostředivá, koncentrovaná.
Muži sešli z cesty, protože zapomněli na druhou půlku své duše, na ženu, na kouzelně měkkou a poddajnou jinovou sílu otevřenosti a komunikace. Bohem se jim stal čas a nezbyl žádný prostor. Dnes ženy cítí moc, syrovou moc. Volá je, podbízí se. Všichni se zajímají o ženy. Ženy nastupují! A selžou, pokud se zapomenou, pokud zapomenou na druhou polovinu své duše, na mužskou sílu. K tomu, aby se to nestalo, potřebují muže, silné muže. Úkolem žen tedy není zvítězit nad muži, převzít jejich místo ve společnosti či v rodině a vládnout jim. Úkolem žen je spojit se opět se sebou, svým tělem, svými pocity a intuicí a dát ten dar mužům – dát jim svou autentickou ženskou sílu.
Co to znamená být mužem?
To žádná slova neobsáhnou. Dokáže to snad jen poesie, která s takovou lehkostí dokáže spojovat protiklady a tančit se symboly. A tak vědom si své mužské síly a současně i své ženské, jemné stránky, muž skutečně tvoří a podniká. Proniká skrze svět, ale ne jako dobyvatel, ale jako sjednotitel. Jeho rozhodnost je spojená s nadhledem a smyslem pro humor jako dokonalost spojená s moudrostí nedokonalosti.
Martin Wilczek
17. 12. 2010 (upraveno a doplněno 13. 8. 2014)