Lao-’c, Tao te ťing, kapitola 17.

Nejvyšším typem vládce je takový,

jehož si lid není téměř vědom.

Následuje ten,

jenž zahrnován je láskou a úctou.

Po něm je ten, jehož se národ bojí.

Na posledním místě pak stojí ten,

jímž národ opovrhuje, jehož si hnusí.

Nedůvěřuješ-li ostatním,

ani oni nebudou důvěřovati tobě.

Mudrc setrvává v pozadí a šetří slovy.

Když splní svoji úlohu

a jeho dílo dokonáno jest,

všichni praví: Dokázali jsme to!

(Překlad z originálu Kuo-ying Chang, do češtiny převedl F. H. Richard, CAD Press 1994)